Na začátku šesté třídy, tedy vlastně na úplném začátku předmětu dějepis, si se žáky povídáme o tom, jak vlastně historikové pracují. A co by to bylo za práci historika, kdyby nezaznělo slovo archiv. Šedivé nudné místo se zaprášenými krabicemi a papíry…. nebo snad ne?
Rozhodli jsme se, že se přesvědčíme sami a vydali jsme se s oběma šestými třídami do Státního okresního archivu Brno-venkov, který má sídlo v nedalekém Rajhradě. Výlet vlakem, to už zní samo o sobě zajímavě.
Po příjezdu na místo se nás osobně ujal pan ředitel archivu, který nás po celou dobu provázel. Archiv sídlí v prostorách rajhradského kláštera. Prostory jsou zde hezky útulné, panuje v nich přátelský a vstřícný přístup všech pracovníků a chtělo by se říci až rodinná atmosféra. Rozdělili jsme se do tří skupin a vydali se na prohlídku.
První byla na řadě restaurátorská dílna, kde se nás ujala paní restaurátorka v bílém plášti. Ta má v archivu na starosti opravy a konzervaci starých knih, listin a dokumentů. Ukázala nám, jak je třeba se o dokumenty starat a představila nám nepřeberné množství různých nástrojů a dalších „udělátek“, které k tomu používá.
Pan ředitel nás dále provedl badatelnou archivu a ukázal nám samotný archivní depozitář. Zde jsme se mohli podívat například na faksimile Zlaté buly sicilské či originály z pera Marie Terezie či Josefa II. Rajhradský archiv také disponuje například největším množstvím vlastnoručních podpisů Tomáše Garrigua Masaryka, který neodmítl podepsat žádnou místní obecní kroniku.
Nakonec jsme zhlédli zde aktuálně pořádanou výstavu Školy na Brněnsku, která se skládá ze školních kronik jednotlivých obcí na Brněnsku od doby zavedení povinné školní docházky přes celé 19. století až do současnosti. Měli jsme tak možnost seznámit se s dějinami školství v našem regionu, a s faktem, že školní docházka bývala dříve daleko těžší, než je tomu dnes. Prohlédli jsme si staré školní vybavení, školní lavice z 19. století a někteří žáci si mohli i vyzkoušet kdysi oblíbený školní trest – klečení na hrachu. Také jsme se pokusili psát na staré břidlicové tabulky, které se ve školách používaly dříve v dobách nedostatku papíru.
Jsme rádi, že jsme měli možnost se do archivu podívat a přesvědčit se, jak vypadá dějepis v praxi. Podobné exkurze jsou, zejména v předmětu dějepis, velmi potřebné.
Mgr. et Mgr. et Mgr. Vojtěch Novotný, LL.M.,
učitel dějepisu
