Chemie nutně nemusí být jen nudná teorie a výpočty. Na vlastní kůži se o tom přesvědčili naši žáci obou osmých ročníků. Po probrání kapitoly o látkách a směsích, kdy jsme si ve třídě názorně ukázali destilaci, sublimaci, nebo práci s dělící nálevkou či odpařování, přišel čas na vyzkoušení manuálních dovedností našich žáků. Místo do odborné učebny chemie jsme zamířili tentokrát do menší laboratoře, přípravny chemie. Zde jsou k dispozici pracovní stoly, včetně přívodů vody a dalších nezbytných věcí. Jako vyučující jsem zde rozložil školní laboratorní soupravy, nachystal potřebné vybavení a napsal podrobný návod.
Po nezbytném proškolení o BOZ a rozdání ochranných pomůcek jsme se společně pustili do práce. Čekala nás filtrace vody a křídy či písku. S tím souvisela nutnost poskládat si dle obrázku příslušnou aparaturu a připravit filtr. Nicméně jsme to zvládli a mohli jsme jít zkoumat barvy školních fixů, když se nanesou na speciální papír, který se následně ponoří do lihu. Poslední úkol spočíval v přesném vážení modré skalice, rozpuštění této látky ve vodě a připravení tohoto roztoku do krystalizačních misek a umístění k topení. Pokus běžel několik dnů a do další hodiny chemie jsem donesl již hotové krystalky. Kdo by si myslel, že tím snažení žáků skončilo, je na omylu. Vše, co jsme udělali, odměřili a připravili, je nutno zaznamenat do laboratorních protokolů. Ukázali jsme si, jak se píší, a že se mírně liší od těch z mikroskopování z přírodopisu.
Každopádně hodinu v laboratoři jsme si maximálně užili a těšíme se na další!
Mgr. Jan Nekvapil, vyučující chemie
