I v letošním školním roce měli žáci čtvrtých až devátých ročníků možnost se na naší škole zapojit do dalšího ročníku projektu brněnského magistrátu Participativní rozpočet do škol (PARO). Ten na Kamínkách máme už pátý rok v řadě a letos je v něm nově částka navýšena o deset tisíc korun na 45 000,-Kč. 

V měsíci září byli žáci seznámeni s letošními podmínkami projektu a následně vymýšleli nápady, které by u nás chtěli zrealizovat. Sešlo se jich přes dvacet a objevila se mezi nimi například chladnička pro výuku chemie, relaxační koutek, školní virtuální brýle, ochlazení školy pomocí větráků, netradiční pomůcky do tělocviku, zkrášlení atria, lezecká stěna, pořízení zrcadel do tříd, výlet do VIDY a další. Po podávání návrhů následovalo schvalování vedením školy, z něhož postoupilo do fáze propagace sedm návrhů. Tato šťastná sedmička se následně objevila v on-line hlasovacích formulářích, kde si žáci ve druhé polovině listopadu vybírali projekty, které se jim líbí nejvíce. Aby měli žáci se svými projekty úspěch mezi ostatními, natočili propagační video, vytvořili letáky, obcházeli s prezentacemi třídy, umístili jsme jejich návrhy na web školy a na nástěnku u hlavního vchodu.

S počtem celkových 133 hlasů se na první příčce umístil projekt žáků 9.A – pořízení chladničky pro výuku chemie. Ta určitě poslouží k ještě větším možnostem týkajícím se různých atraktivních chemických pokusů. Druhou příčku se 78 hlasy obsadil projekt žáků 4.A – pořízení školních virtuálních brýlí. Ty jistě mnohé překvapí svými možnostmi a žákům tak umožní si propojit své teoretické znalosti z výuky. Tyto první dva projekty budeme až do vyčerpání celkové částky 45 000,-Kč v brzké době realizovat. Třetí příčku obsadil se 71 hlasy projekt žáků 7.A – návštěva centra VIDA v Brně pro žáky pátých až devátých ročníků. Na realizaci tohoto návrhu sice již v rámci PARO letos nedojde, ale třeba to navrhujícím žákům s jejich nápadem vyjde někdy příště. Pořadí dalších projektů uvádí tabulka s přehledem všech sedmi projektů, které byly vedením školy k propagaci schváleny. Autoři vítězných projektů byli na začátku prosince oceněni diplomy a drobnými cenami. 

Gratulujeme nejen těm žákům, kteří se svými projekty zvítězili, ale také děkujeme všem, kteří se do letošního ročníku na ZŠ Kamínky aktivně zapojili. A budeme se těšit zase na další nové nápady v příštím školním roce. 

Mgr. Martin Blaťák, učitel a koordinátor PARO na ZŠ Kamínky

FOTOGALERIE https://www.rajce.idnes.cz/zskaminky5/album/paro-2024-2025 

V pondělí 18. listopadu 2024 jsme se s třídou 6.B zúčastnili preventivního programu „Pospolu“ v pedagogicko-psychologické poradně na Sládkově. Tento program, zaměřený na podporu třídního klimatu, vzájemných vztahů a komunikace, navázal na náš adapťák. Program probíhal pod vedením zkušených lektorů a skládal se ze tří interaktivních aktivit.

Během aktivit se žáci měli možnost zaměřit na to, co je činí výjimečnými, a zároveň objevovat společné zájmy mezi sebou. Předvedli také krátké pantomimické scénky. Velkým a náročným úkolem byla aktivita „Přejdi bez mluvení pomocí židlí na druhý břeh“, která podporovala týmovou spolupráci a neverbální komunikaci. Žáci ji úspěšně zvládli. Odměnou jim pak byla nejen pochvala od nás, ale i vzkazy od spolužáků psané do papírových dlaní, které všechny velmi potěšily.

Třída 6.B se těší na další podobné akce, které nám pomohou růst nejen jako jednotlivci, ale i jako jeden tým.

Kateřina Prášilová, třídní učitelka 6.B

V úterý 19. 11. proběhl na naší škole již tradiční Den vědy. Jako obvykle se zapojili všichni žáci, učitelé i asistenti a nechyběla ani široká veřejnost. Měli jsme možnost odprezentovat jeden z našich základních pilířů – přírodní vědy. Nové učebny přírodních věd a informatiky k tomu přímo vybízejí. Také přispěl již druhým rokem otevřený kroužek (Ne)bezpečné chemie.

Naši nejmenší žáci v 1. – 3. ročnících měli svůj Den vědy pod vedením třídních učitelek, které jim předvedly desítku fyzikálně chemických pokusů. Žáci pak měli sami možnost si některé z nich vyzkoušet. Největší úspěch sklízela nenewtonovská kapalina (škrob s vodou). Mimo jiné zkoumali průběh fotosyntézy, rozpouštění barviva z lentilek a pozorovali hustotu vody a oleje v lávové lampě.

Starší kamarádi ze 4. – 7. ročníků měli své dopoledne výrazně nabitější. Během čtyř vyučovacích hodin se vystřídali na stanovištích fyziky, chemie, matematiky, zeměpisu, přírodopisu a robotiky (informatiky). Stanoviště byla připravena příslušnými učiteli a činnosti byly odprezentovány žáky z 8. a 9. ročníků. K vidění například byla lihová raketa, vakuová vývěva nebo pokusy s indukční elektřinou. V chemii žáci vyzkoušeli přípravu filmové krve, důkaz škrobu v běžných potravinách, odbarvování kečupu a pomocí přírodního indikátoru z vývaru z červeného zelí zkoumali kyselost a zásaditost látek z domácnosti. Nechyběla „poznávačka“ chemického skla a laboratorního vybavení. V přírodopise žáci rozpoznávali a popisovali části stromů a procesy související s jejich činností. Pomocí zalaminovaných kartiček poznávali a přiřazovali listy ke správným stromům. V rámci zeměpisu se žáci zaměřili na vulkány. V atlase si našli sopku dle svého výběru, zjistili na tabletech příslušné informace a následně s pomocí kuželové baňky znázornili řez sopkou. Nechyběla praktická ukázka – pokus se sodou, octem a jarem. V matematice žáci řešili nejrůznější hlavolamy a pracovali s modely těles. Robotika se prezentovala naprogramováním ozobotů, kde žáci určili trasu, kterou poskládali z puzzlí. Na dalším stanovišti si uspořádali soutěž v programování a nejlepší žáci obdrželi diplomy a sladké odměny.

Po ukončení dopolední části nastal čas úklidu všech pomůcek a důsledné přípravy dalších pokusů a dílniček na odpolední část. V 17:00 zahájil pan ředitel za hojné účasti předškoláků s rodiči, žáků z nižších ročníků, jejich kamarádů a také za účasti bývalých absolventů školy odpolední část Dne vědy. Ve všech třídách a odborných učebnách druhého stupně byly připraveny aktivity, dílničky, pokusy a také chemická show. Menší děti obdržely u vstupu papírovou baňku, na kterou si získávaly razítka za splnění úkolů. K vidění byla měřící čidla ze soupravy PASCO, dále různé způsoby přeměny energie ze soupravy Horizon box – solární článek, větrná elektrárna a ruční generátor proudu a napětí, kterým jsme dobíjeli kondenzátor, jenž vzápětí poháněl autíčko. V přízemí v učebně informatiky si mohly děti vyzkoušet stanoviště s 3D perem, kterým vytvářely nejrůznější tvary a obrazce pomocí nejnovější technologie 3D pera. V přírodopisné učebně žáci řešili různé kvízy, přiřazovali k listům správné stromy a mikroskopovali – klasické preparáty i horniny. V zeměpise si děti skládaly z puzzlí mapu České republiky a přiřazovaly vlajky k příslušným státům. A v učebně informatiky vyzkoušely programování robota Ozobot a velké množství hlavolamů a logických úloh, které řešily také na interaktivní tabuli.

Mimo výše uvedené předškoláci pracovali na chemikově zahrádce, plácli si s obrem, přesněji s jeho pěstí, vyrobili a odnesli si balonkový špíz a poznávali chemické sklo a pomůcky. V rámci fyziky si děti vyzkoušely spoustu materiálů, které vedly či nevedly elektrický proud. Při pokusech s indukční elektřinou si doslova všichni dobili energii. Také bylo v akci křesadlo a pokusy o zapálení vaty křesáním. Chemická show nabídla devět nebezpečnějších chemických experimentů. Vyrobili jsme železo v improvizované vysoké peci, přivolali džina z láhve a zvítězili nad neposlušným hrnečkem, který stále vařil kaši. Po neúspěšném spálení kapesníku prababičky z Vysočiny dostali předvádějící žízeň. Pivo z vody a citrónové limonády nebylo to pravé, stejně tak fialové víno z jižní Moravy. Přelévání neviditelného hořlavého plynu a upalování čarodějnic (a čaroděje) krásně umocnilo celou atmosféru a zážitky z pokusů.

Celý Den vědy jsme zvládli se ctí. Velice tomu napomohla poctivá příprava a neskutečná pomoc zapojených žáků. Během celého dopoledne i odpoledne žáci zvládali svá stanoviště a srozumitelnou formou komunikovali s mladšími dětmi. Všem zapojeným žákům velmi děkujeme. Také jsme vděčni všem kolegům, které akce zaujala a aktivně se jí účastnili. Jsme velmi rádi za hojnou účast veřejnosti, která nádherně završila celý den a dává našim akcím větší smysl.

Autoři: Mgr. Josef Pohanka, Mgr. Jan Nekvapil

FOTOGALERIE ODPO.

FOTOGALERIE DOPO.

Vánoce jsou za dveřmi a naše prvňáčky letos čeká jejich premiéra na Vánočním jarmarku. Protože víc hlav a víc rukou vždycky zvládne víc, pomáhali velcí kamarádi svým mladším parťákům. Společně tak lepili, motali, malovali, stříhali a vytvořili tak spoustu krásných výrobků, které si budete moci koupit už v úterý 3.12.2024. Srdečně vás zvou třídy 1.B a 9.B.

Mgr. Michaela Vývodová

FOTOGALERIE

Na začátku šesté třídy, tedy vlastně na úplném začátku předmětu dějepis, si se žáky povídáme o tom, jak vlastně historikové pracují. A co by to bylo za práci historika, kdyby nezaznělo slovo archiv. Šedivé nudné místo se zaprášenými krabicemi a papíry…. nebo snad ne?

Rozhodli jsme se, že se přesvědčíme sami a vydali jsme se s oběma šestými třídami do Státního okresního archivu Brno-venkov, který má sídlo v nedalekém Rajhradě. Výlet vlakem, to už zní samo o sobě zajímavě.

Po příjezdu na místo se nás osobně ujal pan ředitel archivu, který nás po celou dobu provázel. Archiv sídlí v prostorách rajhradského kláštera. Prostory jsou zde hezky útulné, panuje v nich přátelský a vstřícný přístup všech pracovníků a chtělo by se říci až rodinná atmosféra. Rozdělili jsme se do tří skupin a vydali se na prohlídku.

První byla na řadě restaurátorská dílna, kde se nás ujala paní restaurátorka v bílém plášti. Ta má v archivu na starosti opravy a konzervaci starých knih, listin a dokumentů. Ukázala nám, jak je třeba se o dokumenty starat a představila nám nepřeberné množství různých nástrojů a dalších „udělátek“, které k tomu používá.

Pan ředitel nás dále provedl badatelnou archivu a ukázal nám samotný archivní depozitář. Zde jsme se mohli podívat například na faksimile Zlaté buly sicilské či originály z pera Marie Terezie či Josefa II. Rajhradský archiv také disponuje například největším množstvím vlastnoručních podpisů Tomáše Garrigua Masaryka, který neodmítl podepsat žádnou místní obecní kroniku.

Nakonec jsme zhlédli zde aktuálně pořádanou výstavu Školy na Brněnsku, která se skládá ze školních kronik jednotlivých obcí na Brněnsku od doby zavedení povinné školní docházky přes celé 19. století až do současnosti. Měli jsme tak možnost seznámit se s dějinami školství v našem regionu, a s faktem, že školní docházka bývala dříve daleko těžší, než je tomu dnes. Prohlédli jsme si staré školní vybavení, školní lavice z 19. století a někteří žáci si mohli i vyzkoušet kdysi oblíbený školní trest – klečení na hrachu. Také jsme se pokusili psát na staré břidlicové tabulky, které se ve školách používaly dříve v dobách nedostatku papíru.

Jsme rádi, že jsme měli možnost se do archivu podívat a přesvědčit se, jak vypadá dějepis v praxi. Podobné exkurze jsou, zejména v předmětu dějepis, velmi potřebné.

Mgr. et Mgr. et Mgr. Vojtěch Novotný, LL.M.,
učitel dějepisu

FOTOGALERIE

V pátek 8. listopadu jsme se my, všichni deváťáci, vydali spolu s naším panem učitelem chemie na exkurzi na naši možnou budoucí střední školu. Atmosféra blížících se příjímacích zkoušek na nás dopadla více než předchozí dny, což k tomu všemu nejspíš patří. Po příchodu jsme obsadili sborovnu a rozdělili se na dvě skupiny.

Po úvodních informacích o studiu a nově otevřeném gymnáziu se žáci z 9.A vydali do sklepa, do útrob SPŠCH, přímo do laboratoře anorganické chemie. Naši kolegové z 9.B naopak zavítali do učebny fyziky.

V laboratoři nám sami studenti „průmky“ předvedli různé zajímavé i vzrušující pokusy, a nám se dokonce (občas) podařilo odpovědět na otázky, které nám položili.

Ačkoliv některé z experimentů jsme už měli možnost vidět v hodinách chemie a na akcích na naší škole, opakování je matka moudrosti, a nám, myslíme, jen prospělo si připomenout jména látek z oněch „cool“ pokusů, co už známe. Pan učitel si neodpustil rýpavou poznámku. Musíme zpětně připustit, že docela oprávněnou. Upozornil nás totiž na fakt, že všichni studenti měli na obličeji po celou dobu našeho sledování v laboratoři na očích brýle. Uznáváme, v tomto máme ještě rezervy.

Poté nás naše milá paní průvodkyně přivedla do motivačního centra, kde jsme narazili na modely různých typů elektráren, či jiných budov. Po obohacujícím, avšak vysilujícím výkladu, jsme se vydali zpět po schodech nahoru do vyšších pater školy.

Zde nás čekala učebna fyziky a rozesmátí studenti s ukázkami „práce pod tlakem,“ neboli s vývěvou, elektrostatické indukce a toho, jak jednotlivé prvky vypadají v barevném spektru.

Měli jsme upřímnou radost z barviček a následně jsme dostali lehké „nakopnutí“, díky výboji z Wimshrustova indukčního generátoru. Zajímavý zážitek, dalo by se i říci, že přeskočila nejedna jiskra mezi SPŠCH a naší ZŠ…

Z učebny fyziky nás museli vyhnat sami studenti, protože již potřebovali na další hodinu. Nevšední zvonění umocňovalo celou atmosféru a zážitek z exkurze. Počkali jsme na své spolužáky, dali rychlou svačinu a k nám do školy jsme se vraceli plní dojmů a zážitků – a kdo ví, třeba zde leží blízká budoucnost někoho z nás…

Mgr. Jan Nekvapil, učitel chemie, Markéta Fryaufová a Tomáš Trojan 9.A

FOTOGALERIE

Žáci naší školy se již několikátým rokem pravidelně zapojují do projektu Příběhy našich sousedů od organizace Post Bellum.

O co jde? Žákovské týmy budou půl roku zpracovávat příběh vybraného pamětníka. Vyzkouší si práci historika, reportéra, žurnalisty, kameramana či zvukaře. Metodou orální historie budou zpovídat (a zároveň nahrávat a natáčet) svého pamětníka, jehož život následně zpracují formou videoreportáže. Tu následně budou prezentovat před plénem široké laické i odborné veřejnosti.

K čemu je to dobré? Žáci si v praxi vyzkouší, jak výše uvedené profese pracují. Získají důležité soft skills z oblasti komunikace, vzájemné kooperace, tvůrčího a kreativního řešení práce, time managementu či rétoriky. Samotné vystoupení na závěrečné prezentaci před publikem desítek či spíše stovek lidí je pak zkušeností samo o sobě.

Zní to zvláštně? Stále se však jedná o dějepis – žáci používají relevantní metody historické práce a utvrdí si své znalosti moderních dějin. Prostě badatelská výuka dějepisu v praxi, včetně různých workshopů a exkurzí. Aktivně pak spolupracují na archivaci celého příběhu svého pamětníka.

A výsledek jejich práce? Celý rozhovor s pamětníkem se následně stane součástí obrovského archivu Paměti národa. Příběhy jsou dále publikovány a popularizovány. Proč? Protože by byla škoda, aby příběhy ze života lidí, kteří žili na pozadí „velkých událostí“, zůstaly zapomenuty.

A jak s tím souvisí Česká televize? Letos poprvé se mohli účastníci projektu zúčastnit návštěvy České televize a jejího televizního studia v Brně. A my jsme patřili mezi vůbec první účastníky. Naši žáci se zde zapojili do série workshopů s odborníky z praxe – reportéry, kameramany či experty na střih. Možnost prodiskutovat své plány s těmito odborníky jim otevřela nové možnosti a obzory. Následná prohlídka celého pracoviště – jednotlivých studií, odborných i technických pracovišť pak byla už jen velmi příjemným bonusem.

A na závěr? Ředitel televizního studia v Brně si práce účastníků projektu váží natolik, že jim po škole nabídl uplatnění. A kdo se může jen tak pyšnit tím, že mu ředitel takto významného podniku ve 14 letech nabídne práci? (

Mgr. et Mgr. et Mgr. Vojtěch Novotný, LL.M.,

učitel dějepisu