Žáci naší školy se napříč 7.-9. ročníky vydali na místo, které skutečně změnilo lidské dějiny. Cílem naší zahraniční historické exkurze se stala polská Osvětim – koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau. Nechtěli jsme prostý výlet za památkami, spíše to pro naše žáky byla lekce z lidskosti, na kterou jen tak nezapomenou.
První část cesty nás zavedla do původního tábora Auschwitz I, kde nás mrazivě uvítala známá brána s nápisem „Arbeit macht frei“. Za ní nás čekaly cihlové bloky, které v dobách druhé světové války obývali místní vězni a ve kterých se dnes nachází expozice Muzea Auschwitz. Místní průvodkyně nám popisovala, za jakých otřesných a nelidských podmínek zde vězni přebývali. Vystaveny jsou zde osobní věci obětí holocaustu – kufry se jmény, boty, brýle, oblečení… Jedná se o důkazy holocaustu, které jsou připomínkou, že za anonymními čísly vězňů stojí konkrétní lidské osudy. Atmosféra zde byla velmi ponurá, zejména pak v místech skutečných plynových komor či jediného dochovaného krematoria.
V rámci druhé části cesty jsme se přesunuli do Březinky, tábora Auschwitz II – Birkenau. Zde nás překvapil rozlehlý prostor tábora, který se nachází za nechvalně známou bránou, kudy vedly koleje určené pro transporty vězňů. Na konci tábora se dochovaly zbytky plynových komor, které nacisté na konci války vyhodili do povětří, aby zahladili důkazy svých činností. Mnohokrát zde také zaznělo spojení „továrna na smrt“.
Exkurze nám ukázala, kam až může vést nenávist a slepá poslušnost. Vždyť na tomto místě zemřelo přes milion lidí. Vidět tato místa na vlastní oči je docela jiné než o nich pouze číst v učebnicích dějepisu. Domnívám se, že připomínat tyto události je důležité zejména proto, aby se nikdy nezapomnělo, jakých skutků jsou schopni lidé vůči lidem.
Mgr. et Mgr. et Mgr. Vojtěch Novotný, Ed.D., LL.M.,
učitel dějepisu